Festivalové městečko Samobor

V oblasti středního Chorvatska se pod rozvalinami někdejšího rozsáhlého přístavu Stari Grad rozkládá město Samobor, kde žije okolo 35 tisíc obyvatel. Jelikož leží nedaleko hlavního chorvatského města Záhřebu, je považováno za jeho předměstí. Také administrativně spadá Samobor pod Záhřebskou župu.

Město obdrželo v roce 1242 titul svobodného královského města a stalo se významným centrem obchodu. V 16. století se zde těžila měď, od počátku 19. století se zde začal rozvíjet turistický ruch. V letech 1809 – 1813 bylo město pod nadvládou Francouzů. V současnosti je Samobor oblíbenou turistickou destinací, která skoro dvě staletí uchovává tradici masopustu. Samoborský fašnik patří mezi nejstarší a největší chorvatské masopustní slavnosti. Tradice přerostla do podoby moderního festivalu, stala se ochranným znakem města a určitým druhem kulturního dědictví. Každoročně sem kvůli této události přijíždí na 200 tisíc lidí. 

Po dobu festivalu se lidé oblékají do masek a celé město mění svůj vzhled. Ulicím vládnou pouliční žongléři, mimové, klauni a hudebníci. Fašnik začíná každý rok vyhlášením Svobodné fašnické republiky a slavnostním předáním klíčů od města. Ty od primátora Samoboru převezme princ Fašnika, který díky nim zhruba na dvacet dní získá vládu nad městem. Oslavy fašniku začaly ve 20. letech 19. století, původně se však jednalo jen o klasické maškarní plesy, které se v průběhu staletí rozrostly do dnešní podoby. V záznamech se dochovala informace, že první ples se v městském sále konal již v roce 1827. Funkce fašnického prince se zavedla v roce 1906, od roku 1904 má fašnik dokonce i svoje oficiální noviny „Sraka“. Konání fašniku přerušila pouze druhá světová válka, jeho tradice tak byla znovu obnovena teprve v roce 1965.

Samobor však kromě fašniku nabízí i četné turistické zajímavosti. V centrální části města zvané Taborec najdete několik starobylých dřevěných domů a barokních budov. Mezi nimi stojí barokizovaný kostel sv. Michala a kostel sv. Anastázie patřící k nedalekému františkánskému klášteru. Za hlavním oltářem si můžete prohlédnout fresku Nanebevzetí Panny Marie z roku 1752, která je dílem France Jelovšeka. Oltář vyzdobil Valentin Metzinger v roce 1734. Přilehlý klášter se rozkládá kolem čtyřboké křížové chodby a pyšní se barokními freskami v refektáři a knihovně. Pokud se zajímáte o dějiny města, navštivte Městské muzeum sídlící v paláci Livadić z 18. století. Zajímavé je především oddělení věnované historii chorvatského horolezectví. 

Samobor láká také milovníky přírody a turistiky, z města je to co by kamenem dohodil na Samoborské a Žumberacké pohoří. Tato oblast je ideální pro rekreaci, skrývá totiž četná přírodní bohatství, kulturní a sakrální památky i archeologická naleziště. Ve zdejších restauracích si navíc můžete vychutnat tradiční kuchyni založenou na starých receptech. Mezi místní speciality patří žumberacké jehněčí, pstruzi a zvěřina. Určitě také vyzkoušejte samoborské „kremšnity“ (krémové řezy), které se jedí ještě za tepla. Nejen díky této oblíbené pochoutce se stal Samobor jedním z hlavních měst chorvatské gastronomie.